Studio Ghibli - Cesty do pohádkové i environmentální fantazie
Studio Ghibli patří ke světově nejznámějším značkám v animovaném filmu a jeho tvorbu obdivují jak příznivci disneyovek, tak milovníci náročných autorských filmů. Jeho filmy jsou podmanivé a komplikované, dobrodružné i dojemné, přemýšlivé i vypravěčsky komplexní. Na KVIFF.TV vám postupně nabídneme 22 z nich, včetně oscarové Cesty do fantazie.
Společnost vznikla v roce 1985 a její jádro tvořily dvě výrazné autorské osobnosti – režiséři Hajao Mijazaki a Isao Takahata. Zejména Mijazaki se stal hlavní tváří studia díky svým mezinárodně úspěšným filmům, v nichž míchá nostalgickou lásku k západním dobrodružným příběhům s nesentimentálním pohledem na témata, jako jsou ekologie nebo válka. Ostatně jeho novinka Chlapec a volavka je další z autorových meditací o tom, jak je třeba přebudovat svět tváří v tvář blížící se katastrofě. Mijazaki také pomáhal dalším režisérům, kteří v Ghibli začínali na filmech točených podle jeho scénářů.
Významné jsou ovšem i snímky od Takahaty, které ještě ostřeji vyjadřují autorovy společenské názory a také výrazněji experimentují s animací. Ghibli má totiž jinak velmi snadno rozpoznatelný vizuální styl – je to přepečlivě provedená klasická kreslená animace, která čerpá inspiraci nejen z Japonska, ale snad ještě víc ze západních pohádkových knih a dobrodružných románů.
Podívat se na kolekci Studio Ghibli
Ghibli a velkolepé dobrodružství
Trailer filmu Laputa: Nebeský zámek
Vůbec první film, který vznikl přímo pod hlavičkou studia Ghibli, je dodnes strhující ukázka citu pro velkolepé a zároveň vtipně nápadité akční scény spojené s dobrodružným příběhem, v jehož pozadí se rýsuje poměrně temný pohled na lidstvo a jeho pozici ve světě. Mijazakiho Laputa: Nebeský zámek nabízí klasický příběh o honbě za magickým artefaktem, ale zabývá se také tématy války a zbraní hromadného ničení. Výsledek má v sobě něco z Verneovek, Indiany Jonese, ale i z úzkosti z použití atomových bomb nad Hirošimou a Nagasaki, což je jedno z ústředních národních traumat, k němuž se japonská popkultura neustále vrací.
Vypravit se do Laputy na Nebeský zámek
Ghibli a environmentální apokalypsa
Trailer filmu Princezna Mononoke
Princezna Mononoke patří k největším klasikám studia Ghibli. Právem. Podobně jako v Naušice z Větrného údolí i tady Mijazaki vytvořil komplexní epický příběh o vztahu lidské civilizace a přírody. V tomhle případě se ale podíval i do japonské historie. Konkrétně do období Muromači, které Mijazaki chápe jako dobu, kdy Japonci přestali přírodu uctívat a začali ji proměňovat ke svému obrazu. Podobně jako ve slavném titulu Můj soused Totoro i tady se hrdinové potkávají s přírodními božstvy symbolizujícími vitalitu a tvořivou sílu divokého lesa. Mononoke je ale dospělejší vyprávění, v němž přírodní síly dostávají svůj hlas, aby mohly vyjednávat s lidmi své místo ve světě.
Ghibli a láska k fantazii
Trailer filmu Šepot srdce
Přestože těžištěm tvorby studia Ghibli tvoří filmy Mijazakiho a Takahaty, vznikla zde i řada významných děl dalších tvůrců. Jošifumi Kondó byl dokonce nějakou dobu považovaný za nástupce obou zakladatelů. Jeho kariéru bohužel utnula předčasná smrt, takže stihl natočit jediný režijní počin, Šepot srdce podle scénáře Hajaa Mijazakiho. Studio Ghibli se tu představuje ve své nejcivilnější poloze – nejde o žádné velkolepé dobrodružství ani pohádkovou fantazii, ale civilní příběh o dospívání, první lásce a také o síle tvořivosti. Hlavní hrdinkou je čtrnáctiletá Šizuku, která prožívá každodenní život na hraně dětství a dospělosti, ale nachází inspiraci v tvorbě. Mnoho filmů studia Ghibli vypráví o dospívajících dívkách ve světech na hraně civilnosti a fantazie, ovšem Šepot srdce se z nich asi nejvíc zabývá vztahy mezi imaginací a realitou.
Ghibli a melancholie
Z filmu Příběh o princezně Kaguje
V poslední dekádě věhlas studia Ghibli poněkud upadá. Kromě Chlapce a volavky je nicméně jednoznačným mistrovským dílem této fáze také poslední film režiséra Isaa Takahaty Příběh o princezně Kaguje. Autor protiválečného dramatu Hrob světlušek, brilantní environmentalistické bajky Pom Poko a rodinné grotesky Mí sousedé Jamadovi se ve svém závěrečném filmu pustil do vyloženě feministického vyprávění. Příběh inspirovaný folklorní legendou vypráví o princezně s nadpřirozenými schopnostmi, která je přinucená promrhat svůj potenciál v patriarchální společnosti. Melancholický film je navíc kreslený stylem připomínajícím spíš japonské tradiční umění než realistický styl spojený s většinou tvorby studia.
Prozkoumat kolekci Studio Ghibli
Autor: Antonín Tesař
.jpg)
