KVIFF.TV

Sledujte filmové novinky i kultovní díla každý den, po celý rok. Jednotlivě, nebo v rámci předplatného, a to ve všech televizních i mobilních aplikacích.

Nejnovější série

Zločin na statku

Zločin na statku

Před více než třiceti lety byly na odlehlé farmě zavražděny tři generace jedné rodiny. Podle prvních důkazů byla viníkem dcera, která v minulosti trpěla duševní chorobou, ale jeden z detektivů se s tím odmítl smířit a pustil se do podrobnějšího vyšetřování. Jeho odhodlání odhalilo nové důkazy, které vrhly podezření na syna, jediného žijícího člena nejbližší rodiny, který byl následně odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody. Jedná se o zdramatizovaný skutečný kriminální příběh, který na základě rozsáhlého pátrání, rozhovorů a publikovaných svědectví zkoumá záhadu, jež se v onen osudný den stala, a je o to kontroverznější, že syn dodnes tvrdí, že je nevinný.

Nejnovější videa

Spalovna

Spalovna

Desetiletá Kozue, jež mezi spolužáky rozhodně nepatří k těm oblíbeným, tajně ráda tráví čas tím, že háže různé předměty do školní spalovny. Když do její třídy vkročí univerzitní student Jinta, aby děti pozval na letní představení stínového divadla, v dívce se cosi pohne a její cesta vstříc dospělosti započne. V poetickém příběhu podle krátké povídky japonské autorky Kaori Ekuni, přezdívané též „ženský Murakami“, líně plynou slunné letní dny a střípky všednosti odhalují tichou, ale zneklidňující konfrontaci se světem, který dětskému oku mnohdy připadá těžko proniknutelný. Porozumět rodinným vztahům, lidské smrtelnosti i vlastním emocím totiž bývá o poznání složitější než proměnit věci v prach.

Za deštěm

Za deštěm

Ve všech svých filmech se režisérka a střihačka Valeria Sarmiento zamýšlí nad vztahem mezi pamětí a nevědomím. Mlčet a skrývat tajemství, aby se věci nezměnily (jako ve filmu Secretos z roku 2008), nebo hledat skutečný přístup k těm nejbolestivějším vzpomínkám (jako v Huellas z roku 2023). Ve svém nejnovějším snímku Valeria Sarmiento uvažuje o samotném konceptu vytěsnění. Sofía právě dokončila studium psychologie ve Valparaísu a vrací se do rodné Valdivie. Nález mrtvoly malé holčičky, k němuž mezitím dochází, v Sofíi probudí vzpomínky na sexuální zneužívání, které zažila v dětství. Jako na poškrábaném filmovém pásu, který připomíná déšť, se Sofía musí rozhodnout, zda potlačí vyplouvající vzpomínky, nebo se podívá dál za déšť, až za pohřbený strach celé jedné země.

Padlé ovoce

Padlé ovoce

Realita současného Myanmaru může v očích dvou mladých žen vypadat tíživě. Uprostřed textilní továrny průmyslového Rangúnu čelí pracovnímu vyčerpání, sociálnímu útlaku i ekonomické nejistotě. Drsný rytmus všedních dní ubíjí možnosti mezilidského spojení, i tak ale obě ženy nepřestávají snít o nalezení intimity a úniku. Když se sobě navzájem přiblíží, rozvibrují dosud umlčované předivo vlastních emocí. Dlouho očekávaný debut režiséra Aung Phyoe se rozvíjí v odstínech ticha, drobných gest a nevyřčených přání. V podmanivém rytmu mezi něhou a surovostí pak přemýšlí o tom, jak přežívají ženské touhy v zemi, kde blízkost i láska mezi ženami zůstávají společensky nepřijatelné.

Helena Třeštíková: Sledovala jsem život zajímavé ženy, která je náhodou zpěvačka

Helena Třeštíková: Sledovala jsem život zajímavé ženy, která je náhodou zpěvačka

Ve Velkém sále Thermalu se ve světové premiéře představil nový časosběrný dokument Heleny Třeštíkové nazvaný jednoduše Bára Basiková. Režisérka v rozhovoru vysvětluje, jak portrét slavné rockové zpěvačky zapadá do její kolekce časosběrných snímků, jak se orientuje v materiálu natočeném v průběhu třiceti let a které situace před kamerou byly nejintenzivnější.

Alexandre O. Philippe: Klíčové bylo vybudovat si s Kim Novak důvěru

Alexandre O. Philippe: Klíčové bylo vybudovat si s Kim Novak důvěru

Dokumentarista Alexandre O. Philippe představil své nejnovější dílo Vertigo Kim Novak v sekci Horizonty na MFF Karlovy Vary 2026. V rozhovoru švýcarsko-americký odborník na historii kinematografie vysvětluje, proč se legendy stříbrného plátna neptal na její soukromý život a jaké to bylo sledovat, jak se téměř sedmdesát let po uvedení Hitchcockova mistrovského díla Vertigo znovu vrací do postavy Madeleine.

Giovanni C. Lorusso: Při natáčení jsem se nesměl přiblížit k banánovníku

Giovanni C. Lorusso: Při natáčení jsem se nesměl přiblížit k banánovníku

V soutěži Proxima se ve světové premiéře představil snímek Homo sive natura režiséra a kameramana Giovanniho C. Lorussa. Ten v rozhovoru popisuje, jak téma násilného vyvlastňování domorodé půdy v Kambodži souvisí s jeho předchozími filmy, které se věnovali migraci. Vysvětluje, proč si pro svou vůbec první spolupráci s hercem před kamerou vybral Rouse Monyho, se kterým se setkal už v roce 2013 při natáčení projektu RUIN. A vypráví také o fascinujícím světě animistického náboženství, které má striktní pravidla a kterému vládnou démoni.

KVIFF Talk: Awards Chatter Live s Robertem Richardsonem

KVIFF Talk: Awards Chatter Live s Robertem Richardsonem

Robert Richardson patří k nejvýraznějším kameramanům světové kinematografie posledních desetiletí. Držitel tří Oscarů a dlouholetý spolupracovník režisérů Olivera Stonea, Martina Scorseseho či Quentina Tarantina se podílel na vzniku filmů, které zásadně ovlivnily podobu moderního filmu, včetně snímků Četa, Takový normální zabijáci, Letec, Prokletý ostrov, Kill Bill 1 i 2, Hanebný pancharti nebo Tenkrát v Hollywoodu.

Paříž Paříž

Paříž Paříž

Alegorie hledání, ztráty, vysídlení a nalézání nových významů i společných jmenovatelů. Tři muži, Yi-en z Číny, Junior z Konga a Hamzah z Palestiny, sdílejí holobyt ve zdánlivě opuštěné budově v Paříži. Tmelem této skupiny se kromě sdíleného prostoru stává i zkušenost života v exilu a pomíjivost majetku, vztahů i pocitu domova. Ve svém poetickém a jemně humorném debutu režisérka Isabelle Tollenaere mapuje subtilní příběh tří mužů v urbanistických kulisách jedné z evropských metropolí i v replice Paříže vystavěné v Číně. Upozorňuje tak na dualitu přistěhovaleckého starého snění o životě v novém domově, které se postupně proměňuje v nové snění o starém domově.

Můj kamarád pornohvězda

Můj kamarád pornohvězda

Rosa, sama režisérka Rosa Friedrich, se o porno nikdy nijak zvlášť nezajímala, a to až do chvíle, než ji oslovil kamarád Timo, že by si rád v erotickém filmu zahrál. A ona souhlasí, že mu s natáčením pomůže. Čím více se ale blíží termín natáčení, tím více roste i Timův stud a pochybnosti o tom, zda se chce vůbec do projektu pouštět. Jeho obličej je tedy nahrazen pomocí umělé inteligence a Rosa, společně s dominou, třemi trans ženami, food-porno výtvarnicí, sexuální koučkou a dalšími protagonisty pokračují v natáčení dál. Hravý pohled na porno, které může být na míle vzdálené od odosobněného všudypřítomného průmyslu a jehož součástí mohou být i emoce, pochybnosti a jedinečnost každého jednoho těla a prožitku.

Kamioňáci

Kamioňáci

Mohlo by se zdát, že každá road movie potřebuje svoji ústřední kulisu: silnici. Hybridní film Francisca Mariseho ale tuší, že se žádná jízda, silnice nebo cesta neobejde bez zastavení. A právě v momentech, kdy jeho hrdinové, argentinští řidiči a řidičky kamionů, vypnou motory a přestanou řídit, nalézá film svůj začátek. Kamioňáci proplétají intimní observaci s jemnými záblesky transcendence a odhalují kolektivní portrét hrdinů, sdílejících zvláštní rozměr času v tichu asfaltové samoty – mezi motely, krajnicemi a pneuservisy, mezi čirou radostí z přítomného okamžiku a steskem po milovaných, kteří zůstali daleko.

Tři týdny poté

Tři týdny poté

Žáci střední školy vyrážejí i s učiteli na třídní výlet do Bulharska. Když se ale porouchá autobus, skupina uvázne v odlehlém, starém hotelu nedaleko hor. Atmosféra zhoustne ve chvíli, kdy se Coca, tichý a uzavřený student, rozhodne promluvit o nedávné sebevraždě svého nejlepšího kamaráda. Proč se Andrij rozhodl ukončit svůj život? A neměl by Coca raději mlčet? Ani třetímu filmu srbského režiséra Miroslava Terziće nechybí pohlcující, režijně pečlivě vystavěná tenze. Tři týdny poté hledí do zranitelného světa dospívajících, kde se nevinnost mísí s krutostí. Film současně odhaluje mechanismy šikany i společnost, která v rozhodujících chvílích zavírá oči tam, kde by měly zůstat otevřené.

Efthimis Kosemund-Sanidis: Člověk skoro celý

Efthimis Kosemund-Sanidis: Člověk skoro celý

Ilias přijíždí na odlehlý ostrov, aby nabyl dědictví po svém zesnulém otci. Čím déle je ale nucen na ostrově zůstat, tím více se oslabuje jeho netečnost. V konfrontaci s místní komunitou objevuje otcovu minulost a spolu s ní i obraz muže, který je výrazně jiný než synovy vlastní vzpomínky. Postupně se probouzející emoce umocní setkání s místní dívkou Kalliopi, stejně jako nenadálé křeče jeho těla i tajuplné výpadky elektřiny napříč celým ostrovem. Celovečerní debut komponuje cituplný fikční svět na pomezí realismu a mytologie, kde se i přes vzdálené ozvuky, věštící možný konec světa, zjevuje nečekané porozumění dvou lidí, láska i smíření.