AI je využitelná i u digitalizace, záleží na tom, jak inteligentní zadání jí dáme. Rozhovor s ředitelem NFA Michalem Bregantem

Karlovarský filmový festival každoročně uvádí ve spolupráci s Národním filmovým archivem premiéru digitálně restaurované kopie některého z nejvýznamnějších děl tuzemské kinematografie a česká filmová klasika pravidelně a bohatě rozšiřuje také nabídku KVIFF.TV. Nově se můžete u nás podívat např. na Pytel blech Věry Chytilové, Krakatit Otakara Vávry nebo Konec starých časů Jiřího Menzela. Každý z titulů prošel digitalizací, aby byl novým divákům dostupný v nejlepší kvalitě. A právě o tomto procesu jsme si povídali s generálním ředitelem NFA Michalem Bregantem.

Prozkoumat kolekci Československá nová vlna

Jaký je rozdíl mezi digitalizací a digitálním restaurováním?

Digitalizace znamená, že existující materiál připravíme, vyčistíme, oskenujeme, případně trochu upravíme a je připraven pro distribuci v současných formátech, kanálech, platformách. Restaurování vyžaduje na prvním místě rozhodnutí, jakou verzi příslušného filmu chceme restaurovat. Následuje komplexní příprava našeho vlastního materiálu ke skenování a náročný průzkum v různých archivech, nejen filmových, u nás i ve světě. To vyžaduje hodně času a péče lidí, kteří k tomu mají patřičnou expertízu. Znovu musím připomenout, že digitální restaurování se nevztahuje fyzicky k filmovým materiálům, ty po skenu znovu uložíme do depozitáře a veškeré další operace se dějí jen v počítačích. Filmové materiály opečováváme dál, protože víme, že metody a techniky zpřístupňování se budou dál vyvíjet.

Podle čeho se rozhoduje, který film bude digitalizován a který restaurován?

To záleží na rozpočtu a na odborných kapacitách. Pro Národní filmový archiv je digitální restaurování jen jednou z mnoha činností a odborné kapacity kolegyň a kolegů nemůžeme napínat do nekonečna. Restaurování má i výzkumný aspekt, například při práci na Janu Roháčovi z Dubé jsme přišli na řadu pozoruhodných momentů z doby výroby tohoto prvního barevného filmu v Československu.

Restaurování kterého filmu byla největší detektivka?

Máme to štěstí, že filmové archivy po světě fungují jako síť, takže před každým restaurátorským projektem hledáme dochované materiály po celém světě. Třeba při práci na restaurování Machatého Extase jsme měli asi tucet materiálů z různých archivů a třeba jen úvodní titulek v dobové grafice jsme našli v jedné kopii ve Francii.

trailer Extase

Dřív filmový archiv nejvíc ohrožoval požár. Čeho se nejvíc bojíte dnes?

Strach bych vnímal jako ohrožení profesionality, ten nás nesmí omezovat. Práce v archivu se dnes neřídí jen nadšením nebo láskou k filmu, je to profese, která se dynamicky rozvíjí. Kromě dlouhodobé udržitelnosti nejen filmových materiálů, ale i digitálních dat, rozvíjíme i nová témata, teď například možnosti, jak lze archivovat digitální hry.

Hraje v digitalizaci a restaurování roli i umělá inteligence?

AI je využitelná skoro ve všech procesech spojených s digitalizací a restaurováním, záleží na tom, jak inteligentní je zadání, které jí dáme.

Ocenil jste nějaký film výrazně víc, když jste ho viděl v restaurované podobě?

Asi nejvíc jsem v poslední době ocenil všechny filmy Jana Kříženeckého v digitální podobě – a právě proto, že jsme je nerestaurovali. Všichni teď můžeme vidět, jak Kříženeckého materiály doopravdy vypadají, jejich fyzická podoba je fixovaná a v digitální formě přístupná všem. Veliký zážitek bratru sto dvacet let od vzniku těch filmů.

Podívat se na filmy z kolekce Ester Krumbachová

Autorka: Iva Čermák Přivřelová