Agnès Varda - sběratelka neobvyklých věcí a silných příběhů
Francouzská nová vlna bývá vnímána jako pánský klub. Přední osobností spojenou s tímto hnutím byla ovšem žena – Agnès Varda.
Jedna z nejvlivnějších francouzských filmařek se narodila v Bruselu v roce 1928. Její zázemí ve výtvarném umění, literatuře a divadle bylo hlubší než znalosti filmových dějin a technik. Do svých dvaceti prý viděla sotva dvacet filmů. Kritici, mezi nimi i její pozdější kolegové Jean-Luc Godard a François Truffaut, proto užasli, když v roce 1954 bez předchozích režisérských zkušeností debutovala lyricko-antropologickým portrétem rybářské vesnice La Pointe Courte.
V následujících letech Agnès Varda střídala formáty a žánry a zanechala po sobě pestrou kolekci krátkých, dlouhých, hraných i dokumentárních filmů. Devět z nich nyní můžete vidět na KVIFF.TV díky retrospektivě dostupné pro všechny předplatitele.
Agnès a čas
Úryvek filmu Cléo od pěti do sedmi
Filmová kariéra Vardy se naplno rozběhla po natočení několika propagačních filmů pro francouzský turistický úřad. Když je prezentovala na festivalu v Tours, poznala lásku svého života, režiséra Jacquese Demyho. Ten ji představil vlivnému producentovi Georgesi de Beauregardovi, nadšeně podporujícímu mladé filmaře. S jeho podporou mohla realizovat druhý celovečerní film Cléo od pěti do sedmi. Příběh prozření ženy, které byla diagnostikována rakovina, je vypravěčskou hrou s různým vnímáním času. Varda v něm jako v celé své filmografii zkoumá vztah mezi lidskou subjektivitou a prostředím, které utváří naši identitu.
Zhlédnout Cléo od pěti do sedmi
Agnès a feminismus
Úryvek filmu Štěstí
Ironicky nazvané melodrama Štěstí čerpá inspiraci z pop-artu a dobových reklam na rodinné štěstí. Líbivé obrazy ovšem vyprávějí o pomíjivosti lásky a lidské závislosti na okamžitém naplnění potřeb. Když hlavní hrdina své manželce sdělí, že miluje jinou, žena mu ustupuje z cesty. Pod vlivem obrazů ideálního manželství se rodině odevzdala natolik, že ztratila vlastní identitu. V době premiéry byli diváci vyvedeni z míry záměrně banálními dialogy, sentimentálním naladěním a absencí jasného morálního postoje. S odstupem let je Štěstí považováno za feministický klenot.
Feminismus Vardy se ale neprojevoval jen na plátně. V roce 1971 se zúčastnila protestů proti rozhodnutí francouzského soudu, který zakázal potrat znásilněné dívce. Podepsala zároveň manifest žen hlásících se k podstoupení interrupce. Sílení nespokojených hlasů vedlo v lednu 1975 k legalizaci zákroku.
Agnès a skutečnost
Trailer k filmu Bez střechy a bez zákona
Varda nikdy neuznávala objektivitu dokumentárního filmu. Hranice oddělující fikční a nonfikční kinematografii po většinu své kariéry svobodně překračovala. Jak jednou prohlásila, není fikce bez dokumentárních aspektů a není dokumentu bez estetického záměru. Uvedená tvůrčí filozofie se odráží v jejím filmu Bez střechy a bez zákona, vycházejícím ze skutečných událostí. Sandrine Bonnaire hraje tulačku nezávislou na společnosti, která se potlouká po Provence. Od prvních minut víme, že hrdinka zemře. Směrodatné není, co se jí stane, ale co prožívá během interakcí s různými lidmi, kteří o ní vypovídají v dokumentárních scénách.
Přejít na film Bez střechy a bez zákona
Agnès a digitální technologie
Trailer k filmu Všichni možní sběrači a já
Varda si ani po sedmdesátce nepřestala osvojovat nové technologie a neztratila zájem o aktuální společenské problémy. Velkým comebackem byl její dokument Všichni možní sběrači a já. S digitální kamerou, díky které objevila dosud nepoznanou autorskou svobodu, jeden rok křižovala po Francii a zaznamenávala příběhy lidí žijících ze zbytků produkovaných společností nadbytku.
O osm let později představila další ze svých pozdních mistrovských děl, sebereflexivní oslavu desítek let strávených fotografováním, filmováním a navazováním přátelství Agnesiny pláže. Epizody z vlastního života proměňuje v umělecké instalace, autobiografické vyprávění prolíná s performancí.
Hravost a bezprostřednost, s jakými nám před nástupem selfies, YouTube a TikToku dávala nahlédnout do svého soukromí, byly důvodem, proč její smrt v březnu 2019 mnozí prožívali jako ztrátu někoho blízkého.
Autor: Martin Šrajer
Kolekce Agnès Varda je součástí přehlídky CEEYou, jež zpřístupňuje výjimečná evropská díla 11 tvůrců. Filmy Agnès Vardy zařazené v programu CEEYou jsou financovány Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou názory a stanoviska autora či autorů a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie nebo Evropské komise. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nemohou nést odpovědnost.
.jpg)
