Příběh Marie

Marie Heurtin se narodila nevidomá a neslyšící a ani ve čtrnácti letech není schopná komunikovat se svým okolím. Její otec je skromný řemeslník, svou dceru miluje a navzdory doporučení lékaře nedokáže Marii umístit do ústavu pro choromyslné. Ze zoufalství ji nakonec odveze do ústavu, kde se řádové sestry starají o neslyšící dívky. Mladá řádová sestra Marguerite si vezme toto „divoké zvířátko" pod svá ochranná křídla a dělá vše pro to, aby dívku vyvedla z hlubin jejího vnitřního vězení. Marie se zpočátku jen brání, je těžké odhadnout, zda by se mohla vůbec něco naučit. Navzdory počátečním nezdarům sestra Marguerite ale nakonec uspěje i díky nekonečné trpělivosti, vlastní radostné víře a ochranitelské lásce. Naučí ji vlastní znakovou řeč založenou na dotycích rukou. Marie Heurtin se díky tomu později naučí Braillovo písmo, psát na stroji, šít, plést, učila se dějepis, zeměpis a stala se z ní půvabná mladá žena. Její příběh je považován za zázrak.

Dojemný příběh podle skutečných událostí patřil na 54. KVIFF do sekce Lidé od vedle, která se zaměřuje na filmové příběhy lidí s hendikepem. Premiéru měl na festivalu v Locarnu.