Panna a netvor

V roce 1978 obohatil režisér Juraj Herz dobovou žánrovou scénu o dvojici hororových pohádek – Deváté srdce a Pannu a netvora. V rámci filmografie autora, který se po silně stylizovaných snímcích šedesátých let musel vyjadřovat v rámci civilního realismu, představují oba snímky návrat k expresivnímu stylu Spalovače mrtvol, Petrolejových lamp či Morgiany. Zatímco Deváté srdce pracovalo s původním námětem, příběh Panny a netvora je zpracováním klasické látky – respektive divadelní hry Františka Hrubína inspirované pohádkovým příběhem o krásce a netvorovi. Hrubínův text pro Herzovy potřeby upravil Ota Hofman, Panna a netvor je však především prezentací režisérovy výjimečné schopnosti budovat fantaskní, poeticky ponurou atmosféru.

Hrdinkou vyprávění je krásná dcera zchudlého kupce, Julie (Zdena Studénková), která v zámku uprostřed hlubokých lesů prožívá hrůzný i láskyplný vztah s tajemným monstrem. Přestože z podivného hostitele stiženého kletbou se posléze vyklube krásný princ, patří netvor k hlavním atrakcím poetického vyprávění. Herz zavrhl klasickou „lví“ stylizaci a vytvořil ptačí monstrum, jehož nelidským, dravčím pohybům dodává na přesvědčivosti hlavní představitel – tanečník Vlastimil Harapes.