Děvče ze sirkárny

V osmdesátých letech se ve Finsku často mluvilo o tom, že problémem finského filmu je nedostatek dobrých námětů. Režiséra Akiho Kaurismäkiho tehdy napadlo, že podkladem pro dobrý námět se může stát například obyčejná sirka: Kde se vyrábějí sirky? – Nejspíš v nějaké továrně. – A kdo je tam vyrábí? – Snad nějaké děvče. – A kam jde děvče po práci? – Možná domů. – Co na něj doma čeká? – Možná úchylný otec. Rozvinutím tohoto elementárního dějového řetězce vzniká na konci drama téměř antických rozměrů. Snímek přesto obsahuje, i na Kaurismäkiho tvorbu, mimořádně málo replik. První zazní až po devíti minutách filmu: ‘Jedno malé pivo.’

Snímek s režisérovou oblíbenou herečkou Kati Outinen v hlavní roli doma získal čtyři ceny Jussi a dočkal se i nominace na Evropskou filmovou cenu za nejlepší snímek. V roce 1990 se promítal na Berlinale či v Torontu.