Happy end
Komedie Oldřicha Lipského a Miloše Macourka je nezvyklým a odvážným experimentem, vypráví totiž děj pozpátku.
O filmu
Lidé zde chodí pozpátku, koně skáčou přes překážky pozpátku, smrt se stává zrozením a naopak, při jídle vycházejí potraviny lidem z úst na talíř… Jen tak se může stát, že po dopadu se ostří gilotiny zvedne, odsouzencova hlava opět sedí na krku a odsouzenec - řezník Bedřich Frydrych obživne, neboli podle jeho vlastního komentáře "se za poněkud zvláštních okolností narodí". Pozoruhodná na Happy endu ovšem zůstává hlavně základní myšlenka pracující s tím, že zpětným chodem se divák dopracuje ke zcela protikladnému vnímání původního významu: rozřezávaná manželka je „složena“, smrt se jeví jako zrození, pohřeb tchána jako „doručení“ v rakvi… Především se však tragický – a banální – příběh podváděného manžela-vraha mění v nevšední komedii s dobrým koncem.
