Želary
Baladický snímek inspirovaný texty spisovatelky Květy Legátové Želary a Jozova Hanule nominovaný na Oscara se stal divácky i kriticky nejúspěšnějším českým titulem roku.
O filmu
Eliška byla studentkou medicíny, když však nacisté zavřeli vysoké školy, musela začít pracovat v nemocnici jako zdravotní sestra. Jednoho dne však nečekaně musí nést následky toho, že se zapletla do milostného vztahu s lékařem a po jeho boku do odbojářské činnosti. Před hrozícím zatčením kolegové dívku skryjí pod novou identitu. Eliška – nyní Hana – opouští Brno po boku jednoho ze svých pacientů – drsného nemluvného venkovana Jozy, muže, jehož vůbec nezná a jehož se děsí, ale v jehož žilách koluje díky nedávné transfuzi její krev. Jako Jozova zprvu neochotná a nešikovná manželka poznává rozmazlená velkoměstská dívka v horské samotě nejen lásku plnou něhy a vášně, ale i bolest. Ani přírodní idyle, v níž našli Joza s Eliškou/Hanou útočiště pro svůj hluboký vztah, se totiž krutá válečná doba nemůže vyhnout. Film byl natočen podle autobiografické prózy Květy Legátové.
