Co si pustí Theodora Remundová

Hon – Film Thomase Vinterberga je přesné psychologické drama, které rozpoutá jedna dětská lež. Prožívala jsem s hlavním hrdinou, kterého ztvárňuje charismatický Mads Mikkelsen, jeho neschopnost ustát vážné podezření, jeho narůstající bezmoc, a zároveň jsem rozuměla, proč to celé v jeho okolí probouzí bezohledné společenské mechanismy. Že by v tom byla nějaká vzdálená inspirace antickou tragédií, ve které se hrdina obvykle dostane do neřešitelného konfliktu s vlastním osudem?

Pátrání po Sugar Manovi – Rodriguezova hudba je zjevení. A jeho příběh se v mihotavém lesku podobá legendám o světcích, i když se odehrává ve 20.století. Zážitek ze setkání, který se dotkne každého.

Dogman – Marcello Fonte hraje skvěle Marcella, majitele „salonu“ pro psy na jednom italském předměstí. V jeho salonu se vyskytují hafani všech možných druhů a ras. Marcello není rozený vítěz, ale nakonec se rozhodne bojovat za svou důstojnost. A autor filmu Matteo Garrone je skvělý současný italský režisér a taky je v tomto jeho snímku v překrásných, ale nevtíravých obrazových kompozicích vidět, že původně vystudoval výtvarné umění.