Co si pustí Theo

Bod varu – „Jako pes, tedy bytost milující jídlo, musím říct, že tenhle gastro thriller oceněný na 55. KVIFF je napínavější než moment, kdy mi spadne granule pod gauč. Kamera se tam pohybuje jako kuchař mezi hrnci – rychle, přesně a bez zbytečných keců. A ten tlak v kuchyni? Skoro jako když čekám, jestli mi z toho talíře konečně něco hodí!”

Sny o toulavých kočkách – „Dívat se na tenhle portrét Petra Síse je jako čmuchat po cizích stopách ve večerním parku – trochu tajemné, trochu poetické a plné zvláštních vůní. Jako vipet jsem zvyklý na řád, ale tenhle film mi ukázal, že i chaos může být krásný, když ho sleduješ v klidu na gauči. A ty kočky? Nechápu je, ale nemůžu z nich spustit oči.”

Planeta Praha – „Tenhle dokument je pro mě jako kino v parku – tolik veverek, že jsem málem štěkal na obrazovku! Jako vipet jsem nadšený z každého záběru, kde něco skáče, běhá nebo šustí v listí. Planeta Praha mi ukázala, že i město může být plné dobrodružství… a možná i schovaných oříšků.“