KVIFF.TV

Sledujte filmové novinky i kultovní díla každý den, po celý rok. Jednotlivě, nebo v rámci předplatného, a to ve všech televizních i mobilních aplikacích.

Nejnovější série

Zločin na statku

Zločin na statku

Před více než třiceti lety byly na odlehlé farmě zavražděny tři generace jedné rodiny. Podle prvních důkazů byla viníkem dcera, která v minulosti trpěla duševní chorobou, ale jeden z detektivů se s tím odmítl smířit a pustil se do podrobnějšího vyšetřování. Jeho odhodlání odhalilo nové důkazy, které vrhly podezření na syna, jediného žijícího člena nejbližší rodiny, který byl následně odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody. Jedná se o zdramatizovaný skutečný kriminální příběh, který na základě rozsáhlého pátrání, rozhovorů a publikovaných svědectví zkoumá záhadu, jež se v onen osudný den stala, a je o to kontroverznější, že syn dodnes tvrdí, že je nevinný.

Nejnovější videa

Homo sive natura

Homo sive natura

V odlehlých lesích východní Kambodže sídlí komunita původních obyvatel. Čtyřicetiletý obchodník beze jména sem přijíždí se zdánlivě nezištnými úmysly – tvrdí, že je pouhým turistou, který chce objevit život svých „bratrů“. Ve skutečnosti ale shromažďuje informace pro možné vyvlastnění jejich půdy. Italský světoběžník Giovanni C. Lorusso stvrzuje svou pověst autora balancujícího na hraně fikce a dokumentu. Prostřednictvím jedinečných lokací, uhrančivé kamery a pohlcujícího zvukového designu vykresluje pozvolnou vnitřní proměnu svého protagonisty, stejně jako bohatý kulturní i spirituální život komunity, čelící moderním podobám kolonialismu.

33 kroků

33 kroků

Třináct let poté, co Milan Daniel utrpěl těžká zranění hlavy v rámci rasisticky motivovaného útoku, má být jeho útočník propuštěn. Co takový okamžik vzbuzuje v traumatizovaném muži, který sice přežil vlastní smrt, ale již navždy si ponese následky onoho osudného dne? Celovečerní debut Šimona a Anny Domček na pomezí dokumentu a fikce je nevídaně soudržnou mozaikou útržků každodenní reality, vzpomínek, snů i subjektivních představ. Ta přibližuje nejen prožívání člověka, který se snaží vymanit ze stínů minulosti, jež tíživě dopadají i na budoucí generaci, ale neobvyklým způsobem otevírá téma rasové nesnášenlivosti.

Festival s dětmi

Festival s dětmi

I letos se mohou malí i velcí návštěvníci těšit na pestrý program, který spojí film, divadlo, hry i zábavu pod širým nebem. Čekají vás kouzelné pohádky, dobrodružné procházky, kreativní dílny i sportovní zážitky. Děti zažijí vlastní festival plný radosti a objevování, zatímco rodiče si užijí odpočinek nebo filmové projekce. Chybět nebude ani dětská zóna, hlídání, speciální workshopy či večerní promítání oblíbených animáků. Přijďte se inspirovat a prožít nezapomenutné chvíle i v letošním roce!

Šťastná rodina

Šťastná rodina

Niki sice pracuje na dvou místech, malé výdělky ale sotva stačí na pokrytí životních nákladů a péči o dvě malé děti. Když jsou děti ponechány bez dozoru, omylem zapálí kuchyň a švýcarské úřady je přemístí do pěstounské rodiny na druhou stranu země. Navzdory zákazu se je ale Niki rozhodne vystopovat. Šťastná rodina je vůbec prvním švýcarským filmem uvedeným v karlovarské Hlavní soutěži. Jeho devízou je silná, ale současně ambivalentní postava, která svým jednáním odstiňuje jak obrysy rigidního sociálního systému, tak i palčivé rozhraní mezi rodičovským instinktem a osobní odpovědností. Dramatický oblouk filmu posiluje mimořádně přesvědčivý výkon herečky Anny Schinz.

Petra Vočadlová o filmu Sex a smrt v kempu Miasma

Petra Vočadlová o filmu Sex a smrt v kempu Miasma

Camp Miasma, kultovní slasherová franšíza z osmdesátých let, se vrací! Nadšená režisérka Kris je posedlá představou vrátit sérii její zašlý lesk a zároveň ji očistit od problematických prvků, jimiž tehdejší žánrové filmy z dnešního pohledu oplývaly. Když se však setká s herečkou Billy (Gillian Anderson) z prvního filmu, obě se společně propadají do opojného krvavého deliria, které zcela stírá hranici mezi filmovým plátnem a realitou. Jane Schoenbrun s láskou a obdivem dekonstruuje slasherový žánr na prvočástice, aby jej následně znovu poskládali v novém, empatičtějším a otevřenějším duchu. Vzniká tak dílo, které sami označili za Portrét dívky v plamenech ve světě filmu Pátek třináctého.

Petra Vočadlová o filmu Zrozen z temnoty

Petra Vočadlová o filmu Zrozen z temnoty

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by se vyvíjel příběh tradičního Angličana z křesťanské rodiny, který si ale nevezme tradiční Angličanku z křesťanské rodiny? Místo toho by si vzal Sagu, ženu, kvůli níž by se přestěhoval z Londýna do hlubokých finských lesů a tam by spolu počali dítě? Že často? Pak jste tu správně… Režisérka a scenáristka Hanna Bergholm se ve filmu Zrozen z temnoty rozhodla zkoumat mateřství a zkušenosti novopečených rodičů z velmi neotřelého, místy krvelačného úhlu pohledu. Protože někdy je potřeba vyměnit Sunar za ampulku nula pozitivní nebo zatemnit a nepouštět na uzlíček štěstí ani paprsek slunce. Kdo ví, kteří rodinní příslušníci se dožijí prvního slůvka. A jestli to slůvko nebude „flákota“.

Sandra Hezinová o filmu Neznámá

Sandra Hezinová o filmu Neznámá

David se živí jako fotograf, dny tráví dokumentováním proměňujícího se města, zatímco v noci bloudí jeho temnými ulicemi. Když na jednom večírku spatří neznámou ženu, nedokáže od ní odtrhnout oči a musí ji následovat. Následující ráno se probouzí v jejím těle. Zoufalé pátrání po ztracené tělesné schránce zavádí Davida stále hlouběji do světa, kde se hranice mezi vlastním a cizím já neustále stírají a identita se stává jen křehkou iluzí. Po oceňovaném filmu Onoda přichází Arthur Harari s mysteriózním thrillerem o hrdinovi uvězněném v labyrintu cizích životů a současně předkládá zneklidňující úvahu o těle, paměti a touze být někým jiným.

Sandra Hezinová o filmu Muž, kterého miluji

Sandra Hezinová o filmu Muž, kterého miluji

New York, konec 80. let. Herec Jimmy George (Rami Malek) se zotavuje z vážných zdravotních komplikací, přesto je odhodlaný vrátit se na jeviště a ztvárnit možná jednu ze svých posledních rolí. Díky zkoušení připravované inscenace i novému románku znovu nachází smysl života, jeho blízcí však zůstávají na pozoru. Ve svém devátém celovečerním filmu propojuje Ira Sachs komorní vztahové drama s melancholickou vzpomínkou na newyorskou queer komunitu, zachycuje její jedinečnou energii i křehkost v době poznamenané epidemií AIDS. Vědomí vlastní smrtelnosti přitom nezpracovává sentimentálně, ale jako oslavu života, lásky a umění.

Sandra Hezinová o filmu Podivná řeka

Sandra Hezinová o filmu Podivná řeka

Dospívání jako zásadní životní etapa, během níž se proměňuje pohled na svět i sebe sama, patří k oblíbeným filmovým tématům. Podivná řeka přesto dokazuje, že v subžánru coming of age je stále co objevovat. Ve své celovečerní prvotině bere Jaume Claret Muxart diváky na smyslově podmanivou, poetickou cestu podél Dunaje a vypráví o emočním i sexuálním probuzení šestnáctiletého Dídaca i o vlivu, jaký má jeho vnitřní proměna na zbytek rodiny. Podobně jako řeka se i samotný film nechává unášet nevyzpytatelným proudem a postupně stírá hranice mezi snem a realitou, aby zachytil křehkost i nejistotu mládí.

Natalia Kozáková o filmu Rose

Natalia Kozáková o filmu Rose

Na počátku 17. století přichází do odlehlé německé vesničky svérázný voják. S jizvou na tváři, jinak však spíše jemný svým vzezřením i způsoby, se mladík hlásí o zpustlé hospodářství, které údajně zdědil. I přes počáteční pochyby místních se mu svou kázní a pracovitostí podaří získat jejich důvěru, alespoň do chvíle, než má počít potomka s dcerou jednoho z vesničanů a jeho pečlivě budovaná identita směřuje k osudnému odhalení. Po Michaelovi a Angelovi Markus Schleinzer opět vytváří precizní a bolestivě aktuální psychologický portrét člověka čelícího útlaku většinové společnosti. Za oslnivé ztvárnění Rose, pro niž je svoboda dosažitelná jen tehdy, když si oblékne kalhoty, byla Sandra Hüller na Berlinale oceněna Stříbrným medvědem za herecký výkon v hlavní roli.

Chica Checa

Chica Checa

Po trilogii nízkorozpočtových filmů, z nichž dva – Zrcadla ve tmě a A pak přišla láska... – byly uvedeny na karlovarském festivalu, přichází Šimon Holý s mezinárodní koprodukcí Chica Checa. Do centra opět staví ženu, kterou je tentokrát ovdovělá vesnická pošťačka Zdena (Pavla Tomicová), jež se snaží splnit poslední přání své chřadnoucí matky. Série nečekaných událostí ji sblíží se synem Lukášem (Jan Cina) a probudí v ní touhu po jiném životě. Holý znovu potvrzuje svůj pozorovatelský talent i schopnost komplexně vykreslit vnitřní svár svých postav, zatímco Tomicové dává velkorysý prostor naplno projevit její dramatický talent.

Petra Vočadlová o filmu Opojení lesem

Petra Vočadlová o filmu Opojení lesem

Horská chata v Severních Alpách a tři ženy, které ji v různých obdobích spravují. Příroda rozkvétá, plodí a poté znovu zapadá sněhem, turisté přicházejí a odcházejí a Anne, Hélène a Suzanne tak naslouchají příběhům, sledují proměny a čelí absolutní samotě… Belgicko-francouzský debut režisérky Manon Coubia reflektuje její vlastní zkušenost z horské chaty, bezprostředně sleduje přirozený život vysoko v horách a zároveň převypravuje fragment fikčního příběhu. Na filmovém materiálu a v přirozeném světle pak vyniká poetičnost pomíjivosti a film umožňuje divákovi okusit meditativní klid i dechberoucí scenerie evropských velehor.

Vojtěch Kočárník o filmu Domovina

Vojtěch Kočárník o filmu Domovina

Jaké to je, vrátit se do rodné země, ale nevrátit se domů? Píše se rok 1949 a Thomas Mann v doprovodu své dcery Eriky přijíždí po dlouhých šestnácti letech do Německa, aby zde převzal dvě ocenění, jedno ve Frankfurtu kontrolovaném Američany, druhé ve Výmaru, jemuž naopak dominují Sověti. Uprostřed cesty dvojici zasáhne zpráva o nenadálé rodinné tragédii. Rafinovaně vrstvený, režijně odzbrojující film lze číst jako myšlenkově plodnou sondu do poválečné společnosti, intimní rodinné drama, roadmovie meandrující mezi mýty a skutečností i jako překvapivě aktuální film o roli intelektuála v čase změny. V hlavních rolích excelují Hanns Zischler, Sandra Hüller i oko kameramana Łukasze Żala.

Vojtěch Kočárník o filmu Napořád

Vojtěch Kočárník o filmu Napořád

​Smutek je zvláštní droga. Dostává se pod kůži, přežívá v srdečních komorách, deformuje realitu. Jak se vyrovnat s nenadálou tragédií a s otázkami, které přetrvávají i rok poté? Matka, dcera a mladý kluk přemítají nejprve každý sám, později ale všichni společně vyrážejí na daleké Tenerife, kde se zhmotňují pocity viny, možnost odpuštění i tajuplné výjevy minulosti. Nejlepší film letošní canneské soutěže Un Certain Regard pohání tiše podmanivá energie, autentické emoce a dechberoucí momenty, kdy se z filmového řemesla stává sakrální magie. Napořád vrhá paprsky světla hluboko do stínů lidské duše a stává se filmovým ekvivalentem slunce, které nezapadá.

Karel Och o filmu Spolužáci

Karel Och o filmu Spolužáci

Strhující Anna Ferzetti (prezidentova dcera Dorotea ze Sorrentinovy Milosti) vdechla život energické profesorce angličtiny, která na střední škole na okraji Říma zvaném Rebibbia přebírá třídu nepřizpůsobivých studentů. Alespoň za takové je považuje pedagogický sbor, jemuž je „professoressa“ díky přirozené autoritě a schopnosti navázat komunikaci s potížisty okamžitě podezřelá. Důmyslné propojení energií prodchnutých skupinových scén s okamžiky melancholické intimity se opírá o sugestivní režijní pojetí založené na schopnosti přirozeně proniknout pod „ochranné zbarvení“ těch, kteří teprve poznávají svět.

Karel Och o filmu Město otců

Karel Och o filmu Město otců

Osobitý filmař Zdeněk Tyc přichází s příběhem otce a syna, kteří mají společné snad jen křestní jméno Richard a panelákový byt v Adamově. Hřmotný dobromyslný třicátník z fabriky poslouchá metal a přítelkyni si do života pouští jen částečně. Subtilní učitel na penzi, který jej po odchodu matky vychoval sám, je ztělesněním něhy a pochopení. Jejich poklidně sdílenou realitu, v níž je místo pro hardcorové uskupení Našrot i Bergmanovy Šepoty a výkřiky, však jednoho dne naruší náhlá smrt matky, která žila opodál. Ríša se vydává na svéráznou iniciační cestu lemovanou roztodivnými setkáními a okamžiky nečekaného prozření. Do existenciálních témat se Tyc pouští střemhlav a za spolehlivé podpory výtečně vybraných herců v čele s Tomášem Vravníkem a Vladimírem Javorským.

Karel Och o filmu Život ženy

Karel Och o filmu Život ženy

Padesátnice Gabrielle je uznávanou lékařkou a vedoucí svého oddělení. Svůj život zasvětila kariéře, a na manželství i na péči o matku trpící demencí jí tak nezbývá čas. Když se v nemocnici objeví mladá spisovatelka hledající inspiraci pro svou novou knihu, začne se pečlivě vystavěná rovnováha jejího světa pozvolna narušovat. Režisérka Charline Bourgeois-Tacquet začala o filmu přemýšlet po smrti své matky, která v roce 2017 podlehla rakovině. Místo příběhu o nemoci se však rozhodla zaměřit na ženu podobného věku, která je zdánlivě nezlomná a schopná nést na svých bedrech veškerou tíhu odpovědnosti. Citlivý portrét Gabrielle tak zkoumá hranice mezi profesním úspěchem, péčí o druhé a potřebou blízkosti.

André Vaara: Moje sestra

André Vaara: Moje sestra

Kdybychom se zeptali desetiletého Noela, jaké je jeho největší přání, asi by odpověděl, že by si přál být víc jako jeho sestra. Jenže on je kluk, a tomu jsou určité výdobytky dívčího světa zapovězeny. Zdánlivě všední návštěva kadeřnictví se ale stává tou pověstnou poslední kapkou, kvůli které Noelův pohár trpělivosti přeteče. Subtilní snímek Moje sestra je citlivým pohledem do dětské duše, která je vystavena nespravedlnosti, jež je způsobena nepochopením a zbytečně rigidními společenskými pravidly.

David Champaigne: Samorost

David Champaigne: Samorost

Sedmnáctiletý Nikola tráví své letní prázdniny bezcílným poflakováním se svými přáteli. Zdánlivě bezstarostný teenager s sebou však nese tíhu zodpovědnosti a péče o svoji vlastní matku, která trpí depresí. V rámci party se snaží předstírat nadhled a sebejistotu, situace doma se ale zhoršuje. Napětí mezi Nikolovým vnějším světem a jeho soukromou realitou se postupně stává neudržitelným. V této situaci nachází útočiště u Kláry, která mu poskytuje prostor pro klid a zranitelnost. Křehký film o dospívání na předměstí Lublaně nabízí intimní blízkost zahalenou do letní estetiky.