Stylový provokatér Michael Haneke

Stylový provokatér Michael Haneke

17. 10. 2023

Michael Haneke je jedním z nejvlivnějších a nejvýraznějších autorských filmařů současnosti. Svými znepokojujícími filmy s provokativními tématy a klinicky realistickým vizuálním stylem šokuje a znervózňuje diváky, filmové kritiky i festivalové poroty po celém světě. Je tak držitelem velké řady festivalových ocenění včetně dvou Zlatých palem z festivalu Cannes. 

Ve svých pečlivě vystavěných snímcích analyticky komentuje společnost moderní Evropy. Ať už jde o dětské sociopatické chování mládeže (Bennyho video), rasovou diskonformitu (Kód neznámý), sebereflexivní zamyšlení o zobrazování násilí (Funny Games), sadomasochistický milostný vztah (Pianistka) či eutanazii v oscarovém snímku Láska. Michael Haneke umí diváka vtáhnout do svých brilantních filmových her a donutit jej konfrontovat se s nimi, pochybovat a přemýšlet sám o sobě. Nyní se můžete do tvorby nechat vtáhnout na KVIFF.TV prostřednictvím obsáhlé retrospektivy, odemčené všem našim předplatitelům. 

 

Kde se vzal Hanekeho rukopis

Narodil se během války (1942) v Mnichově a v mládí chtěl být nejdřív koncertním pianistou, poté hercem stejně jako jeho rodiče, ale na divadelní akademii nebyl přijat. Ve své domovské Vídni tedy vystudoval na univerzitě psychologii a filozofii. Po studiu pracoval jako filmový kritik, poté jako televizní střihač a dramaturg – a nabyté zkušenosti jej nakonec přivedly k divadelní a televizní režii. Už Hanekeova televizní tvorba vykazuje tematické a formální znaky, které postupně vytvoří jeho charakteristický styl a osobitý rukopis, k jehož vysvětlení bude později stačit použít pouze Hanekeho příjmení.

Přejít na film Funny Games

 

Filmař manipulace, choreograf napětí

Existenční problémy osamělé střední třídy, násilí v buržoazní společnosti, neschopnost komunikace v rámci rodiny, manipulace, role médií a technologií, sebepoškozování – to jsou témata, která Haneke zobrazuje ve svých snímcích. Pracuje převážně s fragmentárním vyprávěním, jeho hrdinové konají bez zjevné psychologické příčiny, polemizuje a zpochybňuje vlastní médium i roli pasivního diváka. Je perfekcionista a zakládá si na promyšlených kompozicích a pomalém tempu střihu. Statické široké záběry jednotlivých scén kombinuje s bressonovsky odosobněnými detaily, či naopak dlouhými jednozáběrovými jízdami kamery. Napětí buduje pečlivou prací s pohybem herců uvnitř záběru i v prostoru mimo obraz, a stejně tak s promyšlenou zvukovou dramaturgií. Používání filmové hudby pro vytváření emocí je pro Haneke samozřejmě moc levný trik. Jako režisér je opravdovým mistrem filmového řemesla.

Počáteční díla Michaela Hanekeho nejprve kritizují rakouskou společnost a koncentrovaně se soustředí na jedince v rámci nefunkční rodiny. S přísunem koprodukčních financí se poté filmař posunuje ke zkoumání širších evropských problémů. Z rakouských hrdinů se stávají ti francouzští a koncentrace na jednu rodinu je obohacena o snímky s větším počtem postav bez hlavního hrdiny.

Zhlédnout film Pianistka

 

Oceněná Pianistka a Láska se Zlatou Palmou

Největší komerční úspěch Hanekemu přinesl snímek z roku 2001 Pianistka, příběh o sadomasochistických a voyeuristických sexuálních tužbách podle povídky Elfriede Jelinek. Studii vztahu stárnoucí učitelky a mladého studenta ocenila canneská porota hned třikrát – za herecké výkony Isabelle Huppert a Benoîta Magimela a rovněž Grand Prix. Se snímky Bílá stuha (2009) a Láska (2012) dosáhl Michael Haneke i na festivalovou cenu nejvyšší, Zlatou palmu. Za oba tyto filmy byl rovněž oceněn také Zlatým glóbem za nejlepší zahraniční film, a za snímek Láska získal v totožné kategorii i Oscara a řadu dalších významných evropských filmových cen.

Zhlédnout film Láska

 

Provokace bez návodu

Michael Haneke nikdy nedává žádné polopatické odpovědi či návody, jak číst jeho snímky. Jen naznačuje a záměrně si protiřečí. Nevede diváka za ruku celým filmem, jen do poloviny cesty – poté ho nechává samotného. Nabízí divákovi prostor, aby se více zapojil, aby do těchto ploch mohl přinést svou fantazii, své vlastní myšlenky a pocity. Jak tvrdí sám Haneke, smyslem umění není poskytnout lidem klid a pohodu, ale nutit a provokovat je, aby si kladli otázky o svém vlastním životě.

Kolekce Michael Haneke je součástí přehlídky CEEYou, jež zpřístupňuje výjimečná evropská díla 11 tvůrců. Filmy Michaela Hanekeho zařazené v programu CEEYou jsou financovány Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou názory a stanoviska autora či autorů a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie nebo Evropské komise. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nemohou nést odpovědnost.

 

Autorem článku je Michal Hogenauer, filmový režisér a dramaturg.